Vedle souboje věrných a zrádců dostal ve třetí řadě prostor také vlastní příběh hradního pána Vojtěcha Kotka (38). A právě u něj dnes režisér Markus Krug (36) přiznává chybu. Diváci totiž musí čekat až do posledního dílu, aby pochopili, k čemu celá linka směřuje.
Na Křivoklátě se nehraje jen o peníze a důvěru ostatních. České Zrádce provázejí také hrané scény s Vojtěchem Kotkem, které dotvářejí atmosféru tajemného hradu. Hradní pán tak má vedle provázení soutěžících hrou i svůj vlastní příběh. Jenže právě jeho propojení s děním mezi hráči se podle režiséra tentokrát nepodařilo vystavět tak, jak by bylo potřeba.
Markus Krug totiž v rozhovoru pro FLOW připustil, že slabinou třetí řady je způsob, jakým tuto vedlejší linku rozložili do celé série. Její smysl totiž divákům odhalí až závěr a na sociálních sítích se už teď objevují četné stížnosti.
Na vysvětlení se čeká příliš dlouho
Příběh hradního pána se táhne od prvního do posledního dílu. Teprve na konci má být jasné, co jednotlivé scény znamenaly a proč je diváci sledovali. Při postupném uvádění epizod však takové vyprávění klade na jejich trpělivost poměrně velké nároky.
Právě v tom Krug zpětně vidí chybu. Diváci dostávají jednotlivé části příběhu, ale dlouho nemají dost informací, aby si je mohli spojit. Místo napětí z toho, co bude následovat, tak může přicházet zmatek, k čemu vlastně tyto scény slouží.
Samotná hra má přitom úplně jiný rytmus. Podezření se přesouvá z jednoho soutěžícího na druhého, u kulatého stolu se rozhoduje o vyřazení a každá noc může zamíchat rozložením sil. Vedle toho působí nedopovězený příběh, jehož vysvětlení přijde až po celé sérii, skoro nadbytečně.
Britskou inspiraci pochopil po svém
Reality show Zrádci musela ale snést ještě jeden omylem režiséra, ke kterému došlo už dřív. Krug totiž před časem přišel s nápadem promítat díly pravidelně v českých kinech. Doslechl se totiž, že se pořad dostal na filmová plátna v Británii. Myšlenka společného sledování ho zaujala natolik, že ji přenesl do českého prostředí. Fanoušci tak mohli chodit do sálů na jednotlivé epizody a prožívat další vývoj hry společně.
Až zpětně zjistil, že původní zprávu pochopil jinak, než jaká byla skutečnost. V Británii šlo o jednorázovou projekci finále. Pravidelné promítání jednotlivých dílů, do kterého se pustili čeští tvůrci, tedy vzniklo z nedorozumění.
Omyl přinesl vyprodané sály
Tentokrát ale chybný předpoklad otevřel cestu k úspěšnému nápadu. Projekce si našly publikum a fanoušci ukázali, že mají chuť sledovat Zrádce i mimo vlastní obývák. Podle Kruga přitom společné promítání začínalo v malém kinosále pro studenty na FAMU. Postupně se rozšířilo i do dalších měst a přineslo vyprodané sály.
U pořadu založeného na podezírání, lžích a překvapivých odhaleních má ale společné sledování své kouzlo. Každý může mít jiného oblíbence, jinak hodnotit strategii hráčů a jinému soutěžícímu přát odchod od kulatého stolu. Napětí se tak přenáší i mezi diváky, kteří mohou své odhady okamžitě porovnávat.
A tak zatímco u příběhu hradního pána Krug vidí slabinu třetí série, u promítání se jeho omyl proměnil ve výhodu. Než zjistil, jak to s britskými kiny skutečně bylo, české projekce už si našly vlastní publikum. A dnes není pochyb, že stvořil fenomén.
Zdroj: redakce, e15.cz, Instagram