Rozhodovací paralýza je psychologický pojem, který se značí nerozhodností člověka při velkém množství různých nebo podobných možností. Může nastat například při nakupování, kde se prodávají potraviny, které jsou stejné nebo velmi podobné a liší se pouze výrobci. Tím, jak se snažíme zvolit z našeho pohledu nejvhodnější výrobek, nás zároveň nutí pochybovat o všech možných volbách. Čím déle pochybujeme, tím více se od rozhodnutí vzdalujeme a to nás více či méně frustruje.
Není to ovšem jen záležitost nákupu. Rozhodovací paralýza se dá vztáhnout i na utváření názorů, volby místa k životu, výběru studia, pracovního umístění a v neposlední řadě zasahuje i do výběru našeho partnera.
Dnešní svět nám nabízí nekonečně mnoho možností. Můžeme cestovat, studovat, ženit se, být homosexuály, lézt po horách, angažovat se v politice a především naplňovat svůj potenciál. Snad už jen proto, že se o tom tolik mluví. A každý by jej chtěl najít a maximalizovat. Současně se hovoří o tom, zda-li ze strachu odkládáme menší i větší rozhodnutí v našich životech právě z důvodu nepřeberného množství voleb.
Výzkum dnešních dvacátníků
Psychologové a studenti z Masarykovy univerzity v Brně realizovali v nedávných letech výzkum, který na svém počátku studoval generaci mladých lidí ve věku od 19 do 25 let. Tato generace je často konfrontována ze strany starších s tím, že se straní závazků a zodpovědnosti. Pro tuto generaci se dnes vžil pojem „nedospělí dospělí“. Záměrně byla proto zkoumána věková kategorie, která dříve již v tomto věku žila v manželství a vychovávala děti, ačkoliv dnes tomu tak převážně není.
Výzkum však ukázal, že problém je v něčem jiném. Mladí lidé dnes čelí úplně jiným životním situacím než těm, ve kterých žili jejich vrstevníci o generaci nebo dvě nazpět. Dnešní náctiletí mají takřka neomezené možnosti a mohou v podstatě cokoliv. Tím spíše se chtějí rozhodovat zodpovědně. Problém přichází právě ve chvíli, kdy mají možností tolik, že nejsou schopni identifikovat, která možnost je pro ně tou správnou. Z důvodu menší jistoty pak dělají některá životní rozhodnutí později než generace předchozí a nebo je ze strachu nedělají vůbec.
Vedoucí Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně avizoval, že přemíra možností vede k tomu, že cesta k vlastní nezávislosti je mnohdy mnohem složitější než by se na první pohled mohlo zdát.
Tradiční hodnoty navzdory dnešní společnosti
Zajímavým aspektem, a zároveň jedním z hlavních výstupů výše zmíněného výzkumu, je fakt, že dnešní generace uznává navzdory okolnímu světu velmi tradiční hodnoty. Záleží jim na založení rodiny, chtějí vstupovat do manželství a žít rodinný život. Na dlouhodobější rozhodnutí mají však velmi vysoké nároky a tak jsou schopni okamžitě ukončovat vztahy, které ihned nesplňují jejich očekávání.
To plyne dle vedoucí výzkumu Lenky Lacinové i z jiných studií. Ty říkají, že pro mladé lidi existují dva typy pravých vztahů. V jednom z nich do sebe dva zapadnou jako dvě skládačky. Druhý počítá s tím, že pravý vztah se buduje a musí se na něm pracovat. Většina respondentů výzkumu má za to, že pravým vztahem je právě první varianta. Zároveň je zajímavé, že dle ankety mladí lidé věří v existenci tzv. “toho pravého”, ačkoliv jiných přesvědčení ohledně partnerských vztahů se v dospělosti zbavují.
Jsme spokojeni, ale stejně máme strach?
Výzkum se na to pokusil dát odpověď. Říká, že mladí lidé jsou dnes se svým životem spokojeni, ale čelí velkému množství obav. Ze selhání, z neúspěchu, z rozvodu, zda-li najdou správného partnera nebo jestli materiálně zabezpečí své děti. I to je nejspíš důvodem, proč odkládají dlouhodobější rozhodnutí na později.
„Odklad dlouhodobých závazků až na hranici třicítky však neznamená, že mladí dvacátníci nechtějí svůj současný život prožívat smysluplně. Problém je ovšem také v tom, že dnes pro ně není jen jediná správná cesta, jak se stát dospělým.“ říká Petr Macek, vedoucí Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií MU.
Zdroj: iDNES.cz, muni.cz