Jako malá holčička z Pelíšků se zapsala do paměti diváků, pak ale z obrazovek téměř zmizela. Silvie Maryško se totiž rozhodla pro jinou profesi a dnes se živí především prací v dabingu.
Kdo si někdy pustí Pelíšky, nejspíš si vzpomene na malou Uzlinku, která se snaží pochopit svět dospělých a občas se připlete k jejich hádkám. Silvie Maryško (41), tehdy ještě Koblížková, jí byla teprve třináct let. Film jí přinesl popularitu, se kterou si ale v dospívání nevěděla úplně rady.
Raději si ostříhala vlasy
Po natáčení ji lidé poznávali na ulici. V pubertě jí to nebylo příjemné, a tak přišla změna, kterou by od dětské hvězdy možná nikdo nečekal. Nechala si vlasy ostříhat téměř na ježka a obarvila je na bílo. „Mě totiž na natáčení Pelíšků ostříhali ofinku, na kterou jsem nebyla zvyklá. Potom si mě každý spojoval s tím filmem a sešlo se tam víc faktorů dohromady. Krátké vlasy byly módní a mě přišlo fajn toho využít, aby mě nikdo nepoznával,“ vzpomínala.
Po Pelíškách se Silvie Maryško objevila v Rodinných poutech a později ve Velmi křehkých vztazích. Nabídku dostala i do Ulice, jenže v té době už byla domluvená s Primou. „Paradoxně jsem ve stejné době dostala nabídku na roli v Ulici. Jenže už jsem měla podepsanou smlouvu s Primou, takže jsem musela odmítnout.“
Rozhodně to není vánoční film
Nakonec se její pracovní život vydal jinudy. Nějaký čas pracovala za barem, později našla uplatnění v dabingu. Dnes se věnuje jeho produkční stránce, takže u filmů a seriálů zůstala, jen už ji diváci nevídají před kamerou tak často.
Pelíšky na ni dnes působí jinak než kdysi. Když se na film po delší době podívala v kině, došlo jí, jak smutný příběh se za humornými scénami vlastně skrývá. Zatímco diváci si snímek často spojují s vánoční pohodou, ona v něm vidí také rodinné hádky, napětí a dobu, která nebyla pro jeho postavy jednoduchá. „Přijde mi to strašně smutné, byť je to komedie. Přijde mi to vlastně jako hodně těžký a smutný film, rozhodně ne vánoční,“ přiznala
Z natáčení jí ale zůstaly i vzpomínky na herecké kolegy. Jiřího Kodeta se jako dítě zpočátku bála, později si k sobě našli cestu. Podobné detaily ukazují, jak odlišně může film vnímat člověk, který v něm hrál, a divák, který se k němu vrací po letech.
Před kameru se ještě vrátila
Kdo si myslí, že Maryško už nechce mít s filmem nic společného, mýlí se. Režisér Jan Hřebejk ji později obsadil do menší role ve snímku Výjimečný stav. Pro herečku to znamenalo další pracovní setkání s člověkem, který jí kdysi svěřil roli Uzlinky. „Žádný velkolepý návrat to není, ale jsem moc ráda, že jsem se mohla s Honzou zase potkat i pracovně,“ řekla tehdy.
Z jedné z nejslavnějších dětských rolí českého filmu se tedy nestala celoživotní herecká dráha. Maryško si vyzkoušela několik dalších projektů, ale nakonec dala přednost práci v dabingu. A zatímco ji lidé dodnes poznávají jako Uzlinku, ona už dávno žije jiným profesním životem.
Zdroje: redakce, expres.cz, lifee.cz, idnes.cz