Adaptace románu Karla Hynie s názvem Volha se dočkala své premiéry na televizních obrazovkách. Divácké reakce jsou však rozporuplné. Zatímco jedni minisérii kvitují jako přesný obraz tehdejší doby, další se rozčilují, že na takové vulgarity se svými dětmi rozhodně koukat nebudou. Jaké jsou ty největší zajímavosti z natáčení?
„Původně měla být Volha celovečerním filmem do kin. A protože tento záměr nevyšel, napadlo producenta Josefa Viewegha rozpracovat Volhu do televizní minisérie. To se později ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože do filmu by se rozhodně nedostalo z příběhu tolik jako právě do minisérie,“ nechal se slyšet režisér Jan Pachl.
V Praze už nejsou pro takové seriály vhodné lokace
„Byla to celkem řacha, přiznávám. Volha měla dvašedesát natáčecích dnů. A první věc, na kterou jsme narazili s architektem Honzou Vlasákem, který je považován za jednoho z největších machrů na dobové filmy a seriály u nás, bylo zjištění, že se Praha v posledních pár letech dramaticky proměnila a autentická místa z časů normalizace zmizela. Pro nás tedy dost blbý. Vážně jsme nevěděli, kde budeme točit. V Praze skutečně už skoro neexistuje žádný kout, který by nebyl poznamenaný současností. Hledali jsme nepatrná zlatá zrnka v obrovském moři písku. Bez postprodukčních zásahů se prostě v pražských lokalitách dobový příběh už bohužel natočit nedá,“ vzpomíná na těžké začátky, když se rozhodli, že Volhu uvedou na televizní obrazovky.

Kryštof Hádek si postavu Standy Pekárka nemůže vynachválit – ale na pivo by s ním nešel. „Baví mě hrát postavy, u kterých je komplikovanější si je oblíbit. Myslím, že obecně to tak herci mají. Paradoxně je opravdu těžší hrát správňáka nebo hodného prince, protože nikdo není ze své podstaty tak dokonalý. Ještě jsem úplně nerozluštil, proč to tak je, ale možná z důvodu, že přetvářka je v případě těchto postav výrazně větší. Hrát záporáky je nejen zábavné, ale jsou i divácky atraktivnější. Neztotožní se divák lépe právě s jejich nedokonalostí?“
Přehled dílů minisérie Volha
První díl: Foxteriéry
Rok 1971. Čerstvý absolvent vojenské základní služby Stanislav Pekárek nastupuje jako řidič ČST. Brzy se otrká a vyráží na první exteriérové natáčení, kde získává přehled o názorech a fungování umělecké „sebranky“, ale i principech socialistické ekonomiky. Následné šmelení s benzinovými talony se mu stává osudným. Státní bezpečnost na něj má háček a Pekárek podepisuje spolupráci. Má to i své výhody, sen o automobilu Volha je na dosah.
Druhý díl: Huliza
Léta normalizace. Pekárkovi je na přímluvu z vyšších míst přidělena Volha a nastupuje do redakce Humoru a lidové zábavy. Ve víru televizních estrád, sexuálních dobrodružství a hromadění finančních bonusů jakoby zapomněl nejen na rodinu, ale i na svůj faustovský úděl. Laxní spolupráce s StB mu neprochází, a tak musí přitvrdit. Opatrně začíná udávat své spolupracovníky. Ale ani on nezůstane bez škraloupu a je degradován na vrátného. Je mu jasné, že zpátky do sedla se dostane, jen když někoho obětuje. Režisérka Válová je první na řadě. Standa má vlastní omluvu: „Stejně to jsou všechno blbci, co se akorát nad nás, pracující, povyšujou.“
Třetí díl: Tel-evíze
V autoprovozu zakládají řidiči Brigádu socialistické práce s cílem výjezdu na hokejové mistrovství světa ve Vídni. V exteriérech se Standa Pekárek seznámí se svou budoucí ženou, brzy čekají dítě a stěhují se do nového bytu. Standovi se náramně daří, ale není to zadarmo. Jeho další obětí je režisér Truhlář, kterému se stane osudnou jeho velká vášeň.
Čtvrtý díl: Maestro
Jsou zlaté osmdesátky, období spartakiády. Pekárek je šťastný, přes sovětské vojáky šmelí s barevnými televizory a konečně mu do auta nastoupí i Karel Gott. Standa je „king“. Netuší ale, že si udělal mocného nepřítele. Vidina zájezdu na mistrovství ve Vídni je najednou pryč. Protistátní činnost produkčního Horáčka se sice odehrává mimo Pekárkovo zorné pole, ale Standa už je nebezpečně blízko.
Pátý díl: Balba
Pekárkův první výjezd na Západ. Digitálky, bouráky a vídeňský Mexiko plac. Ale i tam musí plnit úkoly StB. Někde mezi natáčením pořadů Sejdeme se na Vlachovce a reportáže z JZD Slušovice dojde k zásadnímu otřesu. Postupně ho opustí matka, syn i druhá manželka. Revoluce. Estébáci převlékají kabáty a agent Volha je rázem postradatelný. Ale i pro něho má společnost nové uplatnění. Tři auta, dvě barevné televize a stabilní zaměstnání přece nemůže být prohra. Jak říká Standa: „Kdo tohle má?“
Zdroj: Česká televize, ČSFD
